Povolební zamyšlení

Sdílíme od člena našeho předsednictva Vítek Prokop – Stačilo.

Povolební zamyšlení.

Ústup levice jako myšlenkového směru pokračuje (čest těm několika výjimkám). Souvisí to jednak se stárnutím tradičních levicových stran, dále s dopady loňského sněmovního neúspěchu a s pokračující mediální hegemonií neoliberalismu.

Mainstream uhájil senát – antisystémové síly se nikde neprobojovaly do druhého kola. U nás v Plzni má generál Řehka slušně našlápnuto k tomu se stát po druhém kole senátorem. Dominance hnutí Dozimetr jak v komunálu (obzvlášť v Praze), tak i v senátních volbách je pak něco, co by mělo každého normálního člověka děsit. Je jasné, že Rakušan (a jeho tajemní kyperští sponzoři) se po tomhle úspěchu už těší na premiérskou funkci v roce 2029. Že zbytečně straším? Jasně, do sněmovních voleb zbývá ještě hodně času, ale stávající vláda je nevýrazná a opozice mezitím najela na permanentní kampaň. Co dělat?

Já jsem v těchto volbách nikde nekandidoval, protože se nechci stát jakýmsi univerzálním kandidátorem. Ale díky tomu, že jsem nekandidoval, tak jsem mohl kampaň s odstupem velmi dobře pozorovat. A z toho, co jsem viděl, vím, že pro českou levici existuje jediné řešení. Abych si vypůjčil Babišovo heslo: „nekecat, ale makat.“

Bude to trvat dlouho, bude to těžká a nevděčná práce. Bude to stát peníze a čas – objíždět republiku, besedovat a diskutovat s obyčejnými lidmi. Ale jiná cesta není. Kateřina Konečná to takhle dělá a je bez pochyby nejvýraznější tváří české levice.

Řada z vás letos kandidovala či se nějak zapojila do kampaně, ať už za Stačilo anebo jiné levicové strany. Vám všem chci podekovat za vaši práci. Ale pamatujte, že politika nekončí jedněmi volbami. Je to nepřetržitá práce. Je to běh na velmi dlouhou trať. A to platí i pro ty, co byli nyní zvoleni za Stačilo či jinou levicovou stranu. Nelze k politice přistupovat jako to dělá pravice. Její politici si mohou dovolit po zvolení zmizet ve svých kancelářích, protože oni mají na rozdíl od nás peníze a mediální podporu. My to musíme dělat jinak. Být neustále na blízku lidem, ať už volené funkce máme či nikoliv.