Kandidáti do senátu 2026

Senát

Hnutí Stačilo! je dlouhodobě kritické k roli jakou Senát hraje v českém politickém systému a v dlouhodobém horizontu podporuje jeho zrušení. Ve střednědobém horizontu je, ale potřeba dostat do této instituce takové politiky a političky, kteří budou skutečně bránit zájmy dolních deseti milionů a budou při tom aktivně korigovat nejhorší tendence horní komory parlamentu. Hnutí Stačilo! proto vyjádřilo do senátních voleb podporu třem osobnostem, jež opakovaně prokázaly svoje politické kvality.

Petra Rédová

 senátní obvod číslo 56 Znojmo zdravotní sestra a jihomoravská krajská zastupitelka

Zdravotní sestra s dvacetiletou praxí a jihomoravská krajská zastupitelka, co naslouchá obyčejným lidem a ne lobbistům. 

V senátu chce bránit zájmy občanů a jednat s respektem, protože ví, že mandát senátora patří voličům, a ne jedné osobě.

Jiří Kobza

senátní obvod číslo 6 Louny exposlanec a středočeský krajský zastupitel

Dvojnásobný poslanec, vystudovaný geolog a bývalý zaměstnanec Ministerstva zahraničních věcí, který ovládá celkem pět jazyků: angličtinu, němčinu, ruštinu, italštinu a perštinu. Proč kandiduje do senátu? Protože chce, aby i v horní komoře parlamentu byl zastoupen zdravý rozum, obrana národních hodnot a solidarita s potřebnými.

Klára Samková

senátní obvod číslo 60 Brno-město právnička

Všichni ji známe: zná paragrafy a nebojí se je použít! V právu má ostatně 34 letou praxi. Je to politička, občanská aktivistka a autorka několika knih. 
Sledujte její FB stránku Klára Samková nebo se přidejte do skupiny Přátelé Kláry. Sdílejte co nejčastěji její příspěvky. Potřebujeme v senátu naše lidi! Proč? Aby tam konečně zazněl hlas rozumu. 
Klára Samková chce, aby senát nebyl brzdou positivních změn. Nechce, aby senátní obvod číslo 60. byl místo, kde můžou řádit developeři bez ohledu na zájmy místních.

Krajská zastupitelka z klubu Stačilo Petra Rédová ke svojí kandidatuře prohlásila: „Jihomoravský kraj je můj domov a Znojemsko nádherný region. Zasloužíte si senátorku, která bude mluvit vaším hlasem a bude hlasovat pro vás:“ Místopředsedkyně hnutí Stačilo Jana Turoňová k senátním volbám pak uvedla: „Chtěli bychom, aby se ze Senátu stala komora skutečně nezávislých osobností. Proto podporujeme kandidáty, kteří opakovaně prokazují občanskou odvahu a zdravý rozum.“

Kontakt pro média: Vítek Prokop, email: vitekproko35@gmail.com, tel: 603 840 890.

Klára Alžběta Samková (JUDr., Ph.D.)

Vaše kandidátka do Senátu za brněnský volební obvod č. 60 (kandidátka č. 2)
Městské části: Ivanovice, Jehnice, Jundrov, Komín, Královo Pole, Medlánky, Ořešín, Řečkovice a Mokrá Hora, Žabovřesky, Útěchov, Soběšice Brno-sever obsahující Lesnou, Husovice, Černá Pole, Ponava a Sadová.

Narodila jsem se 23. 3. 1963 (takže mi je právě 63 let) v Černých Polích, přímo v srdci obvodu, o jehož zastupování usiluji. V Brně jsem žila do svých dvaceti a nikdy jsem s ním neztratila osobní kontakt – přes svoje spolužáky ze ZŠ Merhautova, spolužáky z gymnázia Lerchova a prvního ročníku Právnické fakulty v Brně. Nesmím také zapomenout na své drahé přítelky z tehdejšího 44. pionýrského oddílu, nyní opět 4. dívčího skautského oddílu, se kterými udržují přátelství od útlých dětských let. V Černých Polích také stále spoluvlastním svůj rodný dům, a nejen v něm svou rozsáhlou brněnskou rodinu. Doufám, že na vyvážení té drzosti, že osoba s trvalým pobytem v Praze kandiduje v Brně, jsou polehčující okolnosti dostatečné.

Moje rodina po čtyři generace náležela k české intelektuální elitě města. Pradědeček JUDr. Jindřich Vách byl do roku 1939 předsedou trestního senátu Nejvyššího soudu ČSR. Dědeček prof. RNDr. Ing. Alois Zlatník, DrSc. coby botanik a ekolog zanechal po sobě nesmazatelnou stopu svým působením na brněnské Lesnické fakultě. Samostatnou kapitolou jsou mí rodiče, Eva a Bohumil Samkovi, oba absolventi dějin umění na Filosofické fakultě v Brně. Maminka proslula jako vynikající středoškolská profesorka, působící na knihovnické škole, zahradnickém učilišti a střední zahradnické škole v Rajhradě a Bohunicích, stejně jako na gymnáziu Táborská a posléze na škole spolku Vesna. Její žáci ji milovali a mnoho z nich se stále hlásí i ke mně. Táta Brno adoptoval. 28 let pracoval v Muzeu města Brna, krátce působil na místě ředitele Ústavu památkové péče v Brně, o Brně a jeho architektuře napsal řadu zásadních knih a v rámci Akademie věd až o své smrti sepisoval grandiózní slovníkové dílo “Umělecké památky Moravy a Slezska“. V roce 2022 mu jako významné brněnské osobnosti v oblasti společenských věd byla udělena Cena města Brna, je také držitelem ceny Jože Plečnika za celoživotní přínos v oblasti památkové péče. Vím, že se nelze dovolávat zásluh svých předků, ale vyrostla jsem v tomto značně netypickém rodinném prostředí, díky kterému pro mne Brno není jen domov, ale je to místo, za které nesli moji předci přímou osobní zodpovědnost – a já v tom chci pokračovat.

Z politického hlediska patřím k těm, kteří jsou nazýváni „politickými turisty“. Můžu snad ale za to já, že každá strana, ke které jsem přiložila své srdce, po pár letech své existence odcválala od svých ideálů a volebních slibů na místo, které s jejím původním východiskem nemělo pranic společného?? Tento vzorec se s politováníhodnou pravidelností opakuje a já s ním nehodlám mít nic společného. Stejně tak nehodlám mít (a nemám) nic společného s nejrůznějšími „privatizačními praktikami“, následkem kterých je působení ve veřejné funkci často jen příležitostí k rabování obecního i státního majetku.

Svými osobními hodnotami vycházím z křesťanského vidění světa, ve kterém však i nyní shledávám málo soucitu a příliš mnoho poklon materialistickému „zlatému teleti“. Lidská práva beru vážně – zejména právo na důstojnost a spravedlnost. Evropská civilizace rozkvetla díky urputnému hledání pravdy a souvislostí, což není možné bez absolutní svobody slova. Ta je tou třetí vůdčí ideovou hodnotou mého života. Jestliže je nyní svoboda slova omezována, není divu, že Evropa upadá. Toto své vidění světa sdílím s hnutím „Stačilo!“, a proto kandiduji za ně.

Brno již 10.000 let leželo na Jantarové stezce spojující Pobaltí s Terstem. Leželo by na ní i dnes, kdyby bylo dodělaných těch cca 30 km dálničního obchvatu u Mikulova. To, co provádí dosavadní brněnská politická reprezentace s dopravou města je zločin proti lidskosti a lze je prohlásit za škůdce celostátního rozsahu. Neschopnost vyřešit pár desítek bezdomovců a tzv. „bezpečnost“ u Hlavního nádraží by pak tyto politiky mělo navždy diskvalifikovat z účasti na veřejném životě.

Řešení dopravy, parkování a celkovou kvalitu života občanů Brna považuji za svou prioritu. Jestliže Praha je stejně jako příkladmo Řím zaplavena návaly turistů až je v ní k nežití, proč by se z Brna analogicky neměl stát Milán s jeho kulturou, památkami, prvotřídním sportovním zázemím (ano, jsem Za Lužánky!), exkluzivním studijním městem, technologickými kreativci neobtěžovanými centrální mocí, s Vídní hodinku po dálnici, prostě městem úžasným k životu? Vím, jak Brno vypadalo před padesáti lety a vím, jak bych chtěla, aby vypadalo za padesát let…

Pakliže budu moci část Brna reprezentovat v Senátu, budu především usilovat o osobní spolupráci s jednotlivými městskými částmi, magistrátem, jakož i s Jihomoravským krajem. Leštit pražské kliky umím kvalifikovaně a jen s lítostí konstatuji, že ti, kteří odešli na politicky hojnější pastviny ze „zatáčky před Vídní“ na výchozí místo své kariéry rychle zapomněli, jen aby se dostali do „zatáčky před Bruselem“. Když se ten brněnský politický export zatím moc nevydařil – což tak se pokusit o reexport? Vše, co jsem se naučila svým putováním životem, svou 32 let trvající advokátní praxí, nyní nabízím Brnu…

Před pár týdny jsem k poctě svých rodičů a brněnských umělců malíře Vladimíra Svobody a sochaře Miloše Vlčka vydala knížku „Obrazy – sochy – život“. Není však dedikována jim, ale tomu zvláštnímu fenoménu, kterému se říká Brno. To město je těžké mít rád – ale nakonec člověku stejně nic jiného nezbude…

Jsem tu pro vás, s pozdravem ŠTATLU ZDAR!